Monoque LIVE v rozhovoru pro ESC
Kvalitních Live projektů je stále jako šafránu. Za jedním z nich jsem se vydal do samotného Šalingradu a zjistil jsem, že nejen kvalitní hudba spojuje tenhle zajímavý pár, nýbrž i hodnotné zážitky a pohodové povahy obou představitelů. Předsváteční atmosféra z rozhovoru přímo sálala, proto pojďte na chvíli utéct ze shonu všedního dne a užívejte s námi.
Jen párkrát se vám v životě stane, že v jeden den vyjde více naplánovaných věcí najednou tak, že z každé máte opravdu upřímnou radost. Psalo se zrovna datum 27. října 2009, den před státním svátkem a já si to rovnou po práci štrádoval do mnou tolik oblíbeného Šalingradu. Důvod cesty byl prozaický, kombinace plánovaného interview s projektem Monoque (myspace.com/oerstedlive), posílení publika na vystoupení kolegy Feela v Perpetuu a vidina setkání s dobrými přáteli.
Žlutý autobus vysílal na cestě z Prahy do Brna neskutečně trapný film a mně nezbývalo nic jiného, než za potemnělého svitu žárovky smolit otázky na nadcházející rozhovor. Fakt, že jsem seděl nad nápravou autobusu, se na kvalitě mého záznamu podepsal velmi čitelně:-). Po celkem uspěchaném příjezdu jsem se v cca půl jedenácte večer sešel s hodně pohodovým párem, který tvoří midikontrolista Saša a zpěvačka Jana, zkrátka projekt Monoque.
Před setkáním jsem byl mírně nervózní, vždycky mě totiž trápí otázka, zda se na výslechu s dotyčným naladíme stejnou vlnu:-). Mohu říci, že nervozita spadla během první minuty a celý rozhovor se nesl v neskutečně pohodovém tempu. Sešli jsme se na rohu Hrnčířské ulice, v pěkné pizzerii cca. 100m od místa, kde jsem jako student sdílel privát, takže nostalgie pracovala:-).
Už dost tlachů a hurá na rozhovor! Věřím, že váš dojem z těchto brněnských andělů hudby bude opravdu pozitivní:-).
Rozhovor s Monoque LIVE
1) Nejdřív se zeptám, jak se vede projektu Monoque?
Jana: Včera jsem se projevila jako super pekna, Saša měl narozeniny a chtěl dort a já upekla úplně regulérní dort:-).
John Mohre: A požili jste to bez průjmů?
Jana: Jako v pohodě to proběhlo (smích).
John Mohre: A plánujete na zitřek nějaké aktivity, když je ten svátek?
Saša: Já jsem si udělal už dneska hudební volno, nechtěl jsem se nervovat v práci a byl jsem doma ve studiu. Máme se oba pracovně, od rána do večera ponořený v hudbě, Jana je houslistka, ja mám v Audioteku na starosti v podstatě vše mimo kytar a bicích.
2) S tím souvisí další otázka, představte se mi jako běžní smrtelníci, čím se živíte atd.
Jana: Já ještě studuju, jsem ve třeťáku na JAMU a studuju housle.
Saša: A taky jsi učitelka.
Jana: Jo a taky učím škleboně, mám jich jedenáct, v Letovicích.
John Mohre: Škleboň? To je název pro dítě jo?
Jana: Ano, to je název pro dítě, jo a taky zpívám jazz a sem tam hraju ve filharmonii:-).
Saša: Takže mi vlastně nemáme nic jiného na práci než tu hudbu. Ja jsem ponořenej furt v tej technice a Janča zase ve zpívání a houslích.
3) S tímhle teda přejdeme k tomu, kdy jste vlastně poprvé začali s hudbou?
Jana: Od šesti let hraju na housle a zpívám, mimo jiné i s Lukášem Janotou alias eL Jay, na škole jsme měli funkovou kapelu a pak je tu ten jazz.
Saša: Já jsem začal v roce 1999, hrál jsem i s Romanem Hydem ve Fabriku, který mě pozval na pár svých akcí, hrál jsem techno, tehdy na gramce, cca 4 roky. Přitom jsem si pořídil první mašinky a první livko jsem zahrál někdy v roce 2002.
John Mohre: Ty hele, to je docela brzo.
Jana: Stará vojna:-).
Saša: Hlavně ty lidi kolem Romana Hyda utvářeli muziku, která měla výraz, což je pro mě důležitý, pak už se mi akce nelíbily, protože tam byl ten zlom, kdy se začal měnit styl, techno už nebylo techno.
Jana: Koncerty Alexandra Kowalského. (nostalgicky dodává)
John Mohre: Mám pocit, že se to slejvá všechno dohromady.
Saša: Jo, předtím to bylo mnohem konkrétnější a čitelnější a lidi hlavně chodili za hudbou, nebyly to načančané kočičky.
John Mohre: Jo, tyhle lidi si vždy užívám:-D.
Jana: Paráda, že?
4) Ok, takže se dostáváme k tomu názvu Monoque. Co si pod tím mám představit? Ono to totiž inklinuje k tomu, že to je jednotlivec.
Jana: Jedno tělo, jedna duše! (úpěnlivým tónem dodává)
Saša: Monoque Live jsme my dva, ale on je tam ještě jeden zásadní člověk, Richard Tománek, se kterým jsme teďka vybudovali studio a hlavně jsme nechtěli být Oersted & MCJTrax, chtěli jsme být něco neotřelého. Monoque je taky název pro celistvou věc, která je strašlivě pevná a vlastně ten název má ukazovat naši celistvost.
Jana: My jsme se chtěli původně jmenovat Dva, ale tohle seskupení už funguje.
John Mohre: Jojo, ty už jsou a dokonce jsem se na nich byl podívat a bylo to super vystoupení.
Jana: Jojo, ti jsou výborní, oba báječní multiinstrumentalisté.
John Mohre: Takže to má teda přípomínat to, že jste jednotlivý celek, takový kompozit.
Saša: Přesně tak, nerozlučná dvojice. Mimochodem existuje Monoque jako němec, taky livkař, dokonce nám psal, že se mu naše tvorba líbí, což vždy udělá radost.
5) Slyšel jsem vaše tracky, které máte na stránkách a skoro vždy je pravidlem, že tam je u každého tracku nějaký živý hudebník. Znamená to, že byste třeba v budoucnu tyhle lidi rádi zapojili do nějakého širšího živáče, třebas kytarista, saxofonista, zpěvačka + midi kontrolery?
Saša: No ono je to strašně nárazový, my se neradi spoléháme na někoho dalšího. My si to vysvětlíme. Třebas v pohodě je ten Richard, který s námi dělá klapky (klávesy), ten je s námi celkem pravidelně. U ostatních je to opravdu nárazový. Ve smyslu jako že oni přijdou, jsme rádi, že se vidíme, uděláme pár stop, já to zpracuju, odpoledne se ovíníme (dodává Jana:-)) a nám to stačí. Jsme rádi, že jsme spolu strávili chvíle a zase se rozloučíme. Z dlouhodobého hlediska na nikom fakt nechceme být závislí. Je fakt, že třebas ta kytara, Péťa Dvořák, je človek, který v životě nechodil do žádné hudební školy a má skvělý funkový rytmus v těle a povahově báječnej člověk, to jo, ale do budoucna fakt chceme být jen ve třech, já, Jana a Richard.
Jana: Ono to je lepší nárazově udělat s lidmi, kteří jsou naši kamarádi, baví je to, nahrají nám nějaké podklady, ale při tom živém vystoupení je hodně složitý ukočírovat víc lidí, navíc ještě ladit nástroje, zároveň mastering atd. Zkrátka je pro nás pohodlnější pracovat na pódiu ve dvou a jsme spokojení.
Saša: Navíc někdy je problém držet lidi s nástrojema a hlasitostí tak, aby nevyčnívali v mixu, aby nepřekrývali ostatní a to raději využijeme studiové nahrávky a na živáči se staráme o naše potřeby.
6) Hrajete oba dva už hodně dlouho, společně fungujete cca rok, jakou akci byste rádi zmínili, na které jste ze sebe vydali maximálku a užili si to?
Jana: Výborná akce byla v Perpetuu, myslím, že někdy na konci srpna, přesné datum si nepamatujeme. Přišli jsme tam po hrozném dni unavení, s náladou na houby, ale postupně nás to úplně vybudilo a nastartovalo tak, že jsme oddcházeli příjemně naladění a spokojení. Povedlo se to znamenitě a publikum se bavilo.
Saša: Ono je to taky proto, že v tom Perpetuu máme zázemí, kde víme co a jak, jelikož jsme tam vystupovali už několikrát, víme kde to vazbí, kde je to v pohodě.
John Mohre: Výborně, takže opět Perpetuum:-).
7) Kde jste se seznámili?
Saša: No v Audioteku, jsem ji prodal bednu:-).
Jana: Já jsem potřebovala na ten jazz odposlech zpěvu a on mi střelil aktivní bednu, kterou měli navíc, že si ji nevyzvednul nějaký borec:-).
John Mohre: Jaká to byla značka?
Jana: Db technologies.
John Mohre: To je parádní věc, se seznámit přes bednu Db Technologies, taková dobrá reklama:-D.
8) Jak se třebas dorozumíváte při tom vystoupení, máte nějaký posunky nebo morseovku?
Saša: Kolikrát záleží na tom, jak dlouho jsme to neviděli:-D. Několikrát jsme měli takovou představu co budeme hrát a pak k tomu přijdu a mám to totálně pomotaný, si to třeba neuložím nebo podobně. Někdy zkrátka vaříme z vody:-).
Jana: V momentě kdy se do toho dostanem už není kolikrát potřeba se dorozumívat:-). Ale když mám pocit, že se neslyším, ale on Saša nemá rád, když to vytahuju:-). No zkrátka se mi jednou podařilo do mikrofonu při vystoupení říct: zesil mě!, nic, ZESIL MĚ! nic,.. a tak jsem zařvala: MOURE!! A on se chuděra strašně lekl:-).
Saša: A ještě jsem ti řekl, abys mi takhle už nikdy neříkala:-D.
Jana: Jo, už ti tak nikdy nemám říkat:-D.
9) Jana je atraktivní ženská, setkali jste se někdy s nějakým průserovým jednáním ze strany návštěvníka?
Saša: Ono my si z toho vlastně nic neděláme, jsou to furt chlapi a je to podle kopíráku, zkrátka borec přijde, Jana ho dopálkuje a v klidu:-). Nebo řeknou: "Ahoj kotě, neviděli jsme se někde?"
John Mohre: Anebo: "Promiň, tam před stageí, měl jsem takový pocit, že mezi námi přeskočila jiskra":-)
Jana: Ono to jsou většinou takový typy chlapců, kteří za večer stihnou deset kočiček a spokojeně odchází.
Saša: Horší je to s promotérama. Tam nás kolikrát zklamou lidi, který známe, kteří nám mazali med kolem huby a pak kolikrát ani nezaplatí. Jedni z lidí, kteří nám vždycky vyjdou vstříc a splní to, co jsme si domluvili, jsou Shala s Deivisem.
10) Vraťme se k projektu, jak je to s vydáváním vlastních věcí?
Saša: No hele nám se třebas občas stává, jak máme profil na Myspace, tak nám tam třeba za měsíc přijde několik vzkazů s tím, že nás lidi vydají, ať jim pošleme demo. Ale narovinu říkáme, že nás to ani nijak nepřitahuje se někam drát a něco vydávat, nestojíme o to.
Jana: Přesně tak, jsme rádi za ten stav, kde momentálně jsme, hrajeme pro radost a pro to, že nás to baví. Kdo ví, co přijde v budoucnu.
Saša: Pro nás je důležitá ta samotná tvorba, ty LIVEka. Jám mám třebas jedinej svůj track na vinylu. Na labelu Exwired Davea Fishe jsme s Romanem Hydem v roce 2003 vydali remix na jeden vál, celkem můžu říct, že povedená klavírní věc, ale fakt to nebylo vydaný za cílem nějaké slávy. Zkrátka chceme přirozenost, ne žádne tlaky.
11) Sašo, na závěr by jsi mohl prozradit, jakou techniku při vystoupení používáš.
Saša: HW: Livid Instruments OHM Metal, Doepfer Drehbank, Korg NanoPad, TC Electronic Konnekt Live, Audiotechnika AE6100, MacBook Pro. SW: Ableton Live 7+ Pure Data 0.41.4-extended.
Díky za super rozhovor, bylo mi s vámi fajnově a rád se na vás zajedu podívat na MIDI Special. At se vám daří.
Celý rozhovor byl zkrácen na délku vyhovující běžnému internetovému čtenáři:-). Během posezení jsme se stačili dostat i k zajímavému tématu, jakým jsou filmy a jedna z hlavních rolí bratrance Oersteda v českém filmu Normal. Monoque na sebe také prozradili, že doma nemají TV a že si ujíždějí na artových filmech a samozřejmě též na vážné hudbě.
Monoque také přijali pozvání na Ableton MIDI workshop konaný dne 3.12.2009 v Music City Praha. Zde se s námi podělí o své zkušenosti s živým vystupováním a úlohou softu Ableton na jejich cestě českou taneční hudbou.
Související články
Vložil: John Mohre
